|
|
Prezident Ruské federace: právní status a faktická role
Hradský, Kamil ; Jirásková, Věra (oponent)
Prezident Ruské federace: právní status a faktická role Abstrakt Disertace se v pěti částech zaobírá primárně otázkou, proč je Prezident Ruské federace tak silným orgánem státní moci a jak se na fakticky silné roli ruského prezidenta podílí ruská právní úprava. V první části je zprostředkován pohled na prezidenta očima Ústavního soudu Ruské federace, tzn., že čtenáři se předkládá, jaké základní otázky ve vztahu k prezidentovi řešil ústavní soud, jak je posoudil a čím svá rozhodnutí zdůvodnil. Jednotlivá rozhodnutí ústavního soudu jsou pečlivě vybrána tak, aby poukázala na obecnější tendence a kvalitu argumentace ústavního soudu. Druhá část se zaměřuje na problematiku právního institutu Zplnomocněných zástupců Prezidenta Ruské federace. Jeho současnou právní i faktickou podobu determinuje snaha prezidenta centralizovat federaci a posílit tzv. vertikálu státní moci. Kritická analýza zplnomocněných zástupců a jejich podpůrného aparátu by měla napovědět, jakým způsobem je uplatňována prezidentská moc v jednotlivých subjektech Ruské federace. Výklad se dále nevyhýbá problematice federálních okruhů majících pro futuro potenciál nahradit subjekty federace a vytvořit tak snáze centrálně řízený stát a opětovně navrátit dvouúrovňový systém státní moci. Třetí část věnuje prostor právní odpovědnosti ruského prezidenta....
|
|
|
Prezident Ruské federace: právní status a faktická role
Hradský, Kamil ; Jirásková, Věra (oponent)
Prezident Ruské federace: právní status a faktická role Abstrakt Disertace se v pěti částech zaobírá primárně otázkou, proč je Prezident Ruské federace tak silným orgánem státní moci a jak se na fakticky silné roli ruského prezidenta podílí ruská právní úprava. V první části je zprostředkován pohled na prezidenta očima Ústavního soudu Ruské federace, tzn., že čtenáři se předkládá, jaké základní otázky ve vztahu k prezidentovi řešil ústavní soud, jak je posoudil a čím svá rozhodnutí zdůvodnil. Jednotlivá rozhodnutí ústavního soudu jsou pečlivě vybrána tak, aby poukázala na obecnější tendence a kvalitu argumentace ústavního soudu. Druhá část se zaměřuje na problematiku právního institutu Zplnomocněných zástupců Prezidenta Ruské federace. Jeho současnou právní i faktickou podobu determinuje snaha prezidenta centralizovat federaci a posílit tzv. vertikálu státní moci. Kritická analýza zplnomocněných zástupců a jejich podpůrného aparátu by měla napovědět, jakým způsobem je uplatňována prezidentská moc v jednotlivých subjektech Ruské federace. Výklad se dále nevyhýbá problematice federálních okruhů majících pro futuro potenciál nahradit subjekty federace a vytvořit tak snáze centrálně řízený stát a opětovně navrátit dvouúrovňový systém státní moci. Třetí část věnuje prostor právní odpovědnosti ruského prezidenta....
|
|
|
Prezident Ruské federace: právní status a faktická role
Hradský, Kamil ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent) ; Svatoň, Jan (oponent)
Prezident Ruské federace: právní status a faktická role Abstrakt Disertace se v pěti částech zaobírá primárně otázkou, proč je Prezident Ruské federace tak silným orgánem státní moci a jak se na fakticky silné roli ruského prezidenta podílí ruská právní úprava. V první části je zprostředkován pohled na prezidenta očima Ústavního soudu Ruské federace, tzn., že čtenáři se předkládá, jaké základní otázky ve vztahu k prezidentovi řešil ústavní soud, jak je posoudil a čím svá rozhodnutí zdůvodnil. Jednotlivá rozhodnutí ústavního soudu jsou pečlivě vybrána tak, aby poukázala na obecnější tendence a kvalitu argumentace ústavního soudu. Druhá část se zaměřuje na problematiku právního institutu Zplnomocněných zástupců Prezidenta Ruské federace. Jeho současnou právní i faktickou podobu determinuje snaha prezidenta centralizovat federaci a posílit tzv. vertikálu státní moci. Kritická analýza zplnomocněných zástupců a jejich podpůrného aparátu by měla napovědět, jakým způsobem je uplatňována prezidentská moc v jednotlivých subjektech Ruské federace. Výklad se dále nevyhýbá problematice federálních okruhů majících pro futuro potenciál nahradit subjekty federace a vytvořit tak snáze centrálně řízený stát a opětovně navrátit dvouúrovňový systém státní moci. Třetí část věnuje prostor právní odpovědnosti ruského prezidenta....
|
host ::
RSS.